Minerály a horniny Slovenska :: prepni na celú stránku
Zahraničie |
CZ - Český Krumlov (2. časť)
zdroj:
www.ckrumlov.info
pridané: 26.12.2009
Dolování grafitu
K výrobě tužek se tuha začala používat až po odkrytí graf. ložiska u Barrowdale v severní Anglii roku 1546.
První záznamy o dobývání tuhy u Černé (Hůrka) na Českokrumlovsku pocházejí z roku 1767. Je však velmi pravděpodobné, že dobývání tuhy bylo zahájeno již před uvedeným rokem 1767.
Využívání grafitových ložisek probíhalo ve dvou hlavních oblastech: Černá v Pošumaví a okolí, Český Krumlov a okolí
ad 1) Do poloviny 19. století kontrolovalo většinu těžby knížecí Těžařstvo Schwarzenberské, avšak nová poptávka po grafitu v roce 1846 vyvolala velkou grafitovou horečku. Těžba v okolí Černé, Mokré, Hůrky a Bližné se značně rozšířila. Nejvýznamnějšími těžařstvy se staly Schwarzenberské těžařstvo, Eggenberské těžařstvo a těžařstvo Mokřanské.
Z té doby jsou známá důlní díla šachta Ida, Pavel, Princ, Jan, Rudolf a spousta dalších, jež jsou v současné době již zatopeny Lipenskou vodní nádrží. Dále pak štoly Josefova a Ferdinandova jsou ještě dnes přístupné kamenným portálem ( 2 km od obce Bližná).
V 70. letech min. století za největšího rozkvětu pracovalo v jihočeských grafitových dolech na 1000 havířů.
ad 2) Na Krumlovsku byl těžen grafit na několika místech krumlovskými obchodníky a místními sedláky od 20. let min. století, a to bez povolení. Teprve z 30. let pocházejí první propůjčky měr. Hlavním kutéřem byl v té době A. Neveklovský. Až od poloviny 60. let ho zastínilo těžařstvo bratří Poráků, tzv. Krumlovské těžařstvo (1856). To se soustředilo na jižním okraji města (Plešivec) až do první světové války.
V severovýchodním okolí Českého Krumlova (Domoradice-Přísečná) těžilo několik kutéřů. Známá je především štola Josef těžařstva Eggert (1879), jež byla hluboká 34 metrů, situována jižně od dolu Oudolen.
V druhé polovině 19. století se dále kutalo v okolí Spolí, Větřní, Němče, Dobrkovic, Slupence a Kladného.
V Českém Krumlově to byly především důl Arnošt (vedle zámecké zahrady), jehož odvodňovací štola vyúsťuje spolu s dalšími na levém břehu Vltavy v Rybářské ulici a jiné četné štoly a šachtice. Pozdější rozvoj těžby grafitu ve 20. století nastal až po druhé světové válce na ložiscích Domoradice, Lazec a především Městský vrch, kde je v současnosti soustředěna těžba i pro důl Lazec.
Geologické poměry
Grafity jsou geologicky vázány na pestrou sérii moldanubika, procházející oblastí od německého Pasova přes oblast Lipna a Českého Krumlova k českobudějovické pánvi.
Grafitonosné struktury (bliženská, mokřanská, podkleťská, domoradická) dosahují délky cca až 10 km. Grafitické polohy se především vyskytují na kontaktu biotitických pararul a krystalických vápenců. Směrná délka dobývaných ložisek se pohybuje od 300 metrů do 1 km. Mocnost bývá průměrně okolo 2-6 m (max. 25 m), úklon od 35 až do 80 stupňů. Výskyt grafitových poloh směrem do hloubky u Českého Krumlova byl potvrzen až 350 m a u Novosedel až 1500 m.
Obsahy uhlíku na těžených lokalitách se pohybují mezi 10 - 30 %. Předpokládá se, že grafit je organogenního původu a vznikl regionální metamorfózou bituminózních sedimentů (grafické ruly a vápence).
Z hlediska mineralogického se v grafitických ložiscích vyskytují pyrit, pyrhotin, kalcit, galenit, aragonit, evansit, stewensonit, granát, zoisit, molybdenit, torbernit, glockerit aj.
Chronologická data
800 - 500 let před naším letopočtem - výroba grafitové keramiky (keltské oppidum u Třísova, 8 km severně od Českého Krumlova)
1250 - první historicky doložená zmínka o těžbě grafitu v oblasti Šumavy (grafit jako daň vrchnosti - osada Pfaffenreuth u Pasova)
1432 - výroba ohňevzdorných grafitových kelímků pro alchymistické pokusy
1767 - první zprávy o dobývání grafitu v okolí Černé a Mokré (kopání na výchozech a po ruční úpravě prodej do Rakouska a Bavorska)
1811 - grafit vyhlášen za důležitou surovinu - počátek dobývání dle báňských předpisů
1846 - zvýšená poptávka po grafitu - vznik nových těžařstev (v té době již zaregistrováno celkem 38)
1850 - hlavní těžařstva: Eggertovo, knížecí Schwarzenberské, Krumlovské těžařstvo bratří Poráků (1865) a Mokřanské těžařstvo
1865 - otevřeno ložisko na krumlovském Plešivci - lož. Teresa, čtyři štoly o délce 300 m, šachta Barbora z r. 1872, hlavní těžní šachta Arnošt z r. 1893 (90 m), šachta Teresa (106 m), konec dolování roku 1925
1886 - Schwarzenberg kupuje Eggertův důlní majetek
1870 - 1905 - dolování na Městském vrchu (míry bratří Poráků - Anna, Jan, Marie)
1913 - 1931 - dolování společnosti Českých tuhových závodů v Hůrce u Černé
1930 - všeobecný úpadek dolování, pouze udržovací práce
1942 - definitivní konec Schwarzenberského důlního podniku
1948 - znárodnění veškerých důlních děl
1957 - obnovena těžba na Bližné, jáma Václav (činný dodnes)
1958 - 1974 - dolování v Domoradicích, jáma Odolen - Rudné doly n. p. Příbram
1962 - počátek těžebních prací na dole Lazec
1975 - zahájení těžby na ložisku Městský vrch
Zdroj: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_histor_dolova.xml
Grafitový důl, horníci ve svátečních uniformách