Minerály a horniny Slovenska :: prepni na celú stránku
Zbieranie minerálov |
Jak začít se sběrem fosilií
zdroj:
www.gweb.cz
pridané: 21.1.2007
Vybavení
Na valné většině lokalit budete k sběru fosilí
potřebovat nějaké náčiní. Pro začátek by mělo postačit kladívko (nejlépe
geologické, ale je možno pužít zednické či jíné), palička, majzlík, lupa, vata,
noviny a batoh. Postupem času zjistíte sami co je ještě potřeba jako např.
lopatka, krumpáč a další náčinní. Časem také pochopíte na jaké lokality brát
jaké náčiní. Také není od věci lokality fotograficky
dokumentovat.
Vlastní sběr
Pokud chceme fosilie nalézt, musíme
se vydat do míst, kde je výskyt fosilií pravděpodobný. Musíte se tedy vydat do
míst, které jsou tvořeny usazenými horninami tj. např. jílovci, břidlicemi,
prachovci, křemenci, pískovci, vápenci atd. Těžko bychom hledali fosilie v
horninách přeměněných či dokonce vyvřelých. Je dobré si pro začátky vytypovat
dobré lokality, o nichž si zjistíme základní informace. Ty lze získat z
literatury např. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Informace o
některých lokalitách naleznete také na internetu na Seznamu lokalit či na
stránkách jiných autorů. Také není od věci zjistit si zda je lokalita chráněna a
jak. U některých lokalit je chráněn jen profil a v suti je sběr povolen. Fosilie
sbíráme v odkyvech a to jak v přirozených (skály, zářezy vodních toků atd.) tak
umělých (zářezy liniových staveb, výkopy, lomy), kde je nutno dbát zvýšené
opatrnosti a riskantním úsekům se raději vyhýbat.
Uchování
fosilií
Z nasbíraných fosilií tvoříme sbírku, ve které každá fosilie
zaujímá své místo, a proto musí být opatřena několika údaji a to především:
názvem fosilie (rod a druh), místem nálezu (lokalitou), souvrstvím a stářím.
Dále lze připojit údaje o okolnostech nálezu, datu nálezu, kdo fosilii nalezl
atd. Tyto údaje napíšeme na etiketu (vhodný formát 60x40 mm). Řazení fosilií do
sbírek je možno provádět více způsoby. Například podle stáří. To znamená, že
dělíme fosilie podle útvarů, stupňů, souvrství, členů popř. dalších nižších
jednotek. Nebo můžeme sdružovat k sobě fosilie z jednotlivých lokalit, čimž
získáme přehled o fosilních společenstvech na jednotlivých lokalitách. Pak lze
také fosilie řadit podle biologické příslušnosti k různým živočišným skupinám.
Tyto způsoby lze různě propojit jako například řadit fosilie podle útvarů,
stupňů, souvrství popř členů.
Fosilie z téhož souvrství popř členu dále řadit
podle lokalit a fosilie z téže lokality dále řadit biologicky. Pokud jsme si
tedy vyhotovily etikety a zvolily vhodný systém řezení sbírky, můžeme fosilie
vkládat do krabiček různých velikostí a dle systému řadit do sbírky. Také není
od věci mít evidenci fosilií ve sbírce. To lze provést třeba tak, že na fosílii
napíšeme registrační číslo (nejlépe ze spodu nebo tam kde by nepůsobilo rušivě),
potom si vyhotovíme kopii etikety na kterou napíšeme registrační číslo fosilie.
Z těchto kopií si uděláme kartotéku řazenou dle nějakého systému. Tato kartotéka
má výhodu v tom. že když se ztratí původní etiketa tak se nic neděje. Také je
možné mít evidenci v počítači. K tomu je možné využít program, který naleznete
zde.
Preparace fosilií
Než ale fosilie zařadíme do sbírky je
nutné je nějak upravit (omýt, zmenšit, preparovat atd.) Fosilie nejprve očistíme
např otřeme hadříkem či omyjeme (pokud bychom tím riskovali zničení fosilie pak
raději nemýt). Také se někdy stane že bude část fosilie překryta horninou. V
tomto případě musíme preparovat (odkrýt celou fosílii). K preparaci se používají
tyto pomůcky: dlátka z oceli, malé kladívko, lupa, popř štětec. Jako podložku
využijeme pytlík z režné látky naplněný pískem. Při preparaci nejprve zjistíme
orientaci fosilie v hornině, dále usoudíme jak velký kus horniny fosilii zakrývá
a poté již započneme s preparací. Uchopíme dlátko tak, že dláto je sevřeno v
dlani. Na obouch koncích dlaně část dláta přečuhuje. V této pozici držíme dláto
asi pod úhlem 20 - 30 stupňů a údery kladívka otloukáme nežádoucí horninu. Při
preparaci se může fosilie poškodit, zejména začínajícím sběratelům se bude asi
zpočátku stávat, že fosílii rozbijí, ale později se v preparaci zdokonalíte a
riziko poškození bude nižší.
Preparace se také dá provádět chemicky a to u
hornin, které jsou dobře rozpustné v rozpuštědlech, ale fosilie musí být vůdči
rozpuuštědlu odolnější než samotná hornina. Pokud má hornina a fosilie tyto
vlastnosti můžeme přistoupit k samotné preparaci: zvolíme vhodný vhodný roztok,
který horninu rozpouští (záleží na druhu horniny např vápenaté horniny HCl +
voda, u některých jílů stačí kyselina octová).Horninu s fosilií ponecháme v
lázni až do doby, kdy bude fosilie vypreparovaná. Poté ji vyjmeme z lázně,
omyjeme proudem tekoucí vody a je hotovo.
Konzervace a lepení
fosilií
Konzervaci provádíme u fosilií, kde hrozí jejich samovolné
poškození. Dnes se používá lepox, epoxidové tmely, akryt ředěný acetonem,
resolvan ředěný acetonem nebo disperkol ředěný vodou. U porézních hornin lze též
použít herkules zředěný ve vodě. Při rozbití fosilie nám nezbývá nic jiného
než fosílii slepit. Dají se použít lepidla jako např. kanagon, dvousložková
lepidla Epox CHS I200, lepox, ale nám se nejvíce osvědčil herkules nebo
vteřinová lepidla.
Tento text z vás neudělá zkušené sběratele, ale pomůže
vám se vyvarovat některých zbytečných chyb v začátcích. Mnoho zdaru při sběru
fosilií vám přejí autoři. Pavel Bokr, Pavel Dvorský
gweb.cz