Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Na Marsu sněží
zdroj: www.osel.cz
pridané: 7.10.2008

A pro sondu Phoenix to znamená souboj s neúprosným časem. Na severní polokouli se blíží zima, a tak chtějí vědci ze sondy dostat co možná nejvíce dat ještě předtím, než ji sevře a zahubí ledový krunýř.

Na severní polokouli totiž přichází zima. V době přistání v těchto severních šířkách Slunce vůbec nezapadalo pod obzor. Na začátku září se to ale změnilo, Slunce se nyní každým dnem noří hlouběji pod horizont a kosmické sondě se dostává méně slunečního záření, které využívá jako zdroj elektrické energie. Zatímco na počátku získávala ze solárních panelů každý den 3500 Wh energie, v polovině září to bylo už jenom 2500 Wh. A toto číslo nadále každým dnem klesá.

A bude hůř. Na základě aktuálních dat odborníci neočekávají, že sonda bude schopna činnosti déle, než do konce listopadu. Poté totiž Slunce zapadne pod obzor natrvalo a začne polární zima. Sondu pravděpodobně obklopí ledový krunýř oxidu uhličitého, což v kombinaci s neustále klesajícími teplotami zřejmě zcela zničí její součásti. „Nikdo neočekává, že by sonda drsnou zimu přežila,“ konstatuje Barry Goldstein, manažer projektu v JPL/NASA.

Neklamnou známkou změny počasí jsou i poslední data z laseru, určeného pro průzkum atmosféry. Pomocí tohoto přístroje sonda detekovala sněhové přeháňky z oblaků ve výšce 4 kilometrů nad místem přistání sondy. Data naznačují, že srážky se zatím vypařují ještě před dopadnutím na povrch. Snímky padajícího sněhu Phoenix dosud nepořídil. O tom, že v polárních oblastech Marsu může sněžit, vědci věděli již z dřívějších dat získaných sondami obíhajícími planetu.

Kamera a meteorologické přístroje Phoenixu odhalily tvorbu oblačnosti a přízemních mlh, které vznikají během noci jako důsledek poklesu teplot. „To se nyní odehrává každou noc,“ říká Jim Whiteway (York University, Toronto), který je hlavním vědeckým pracovníkem pro meteorologickou stanici na Phoenixu.

Snímek ukazuje otvor, kterým sonda plní „mokrou“ laboratoř vzorky marsovské půdy. Kredit – NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/Texas A&M UniversityJeště, než ale nad místem přistání Slunce zapadne naposledy, snaží se vědci využít posledních dnů a týdnů, které před sebou sonda zřejmě má. Jak doslova uvádí Barry Goldstein: „Snažíme se z vědeckých přístrojů dostat pokud možno co nejvíce dat.“

Mikroskopický snímek částic tvořících půdu. Jednotlivé částice se liší barvou, ale jsou zrhuba stejně velké. Průměr snímku je 2 milimetry. Kredit – NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/Imperial College LondonPhoenix byl vybaven osmi miniaturními píckami na analýzu odebraných vzorků půdy. Dosud byly využity čtyři z nich, proto je cílem dalších dnů naplnit i zbývající pícky materiálem z místa přistání a tyto vzorky zahřát, dokud ještě bude k tomuto procesu dostatek energie. Připomeňme ještě, že každá pícka může být použita pouze jednou. Vědci nyní trochu „bojují“ s přesunem vzorků do jednotlivých pícek, protože ledový materiál se doslova přilepuje k lopatkám, kterými sonda půdu nabírá.

Jedním z vybraných míst pro odběr vzorku je podloží kamene „Headless“, který sonda pomocí 2,4 m dlouhého ramene minulý týden odsunula. Snímky už také ukázaly barevné rozdíly v půdě pod tímto kamenem.

Jako bonus plánují vědci zapnout mikrofon, který je na sondě umístněný. Původně byl tento přístroj zamýšlený pro použití během sestupu atmosférou, ale nakonec k tomu vůbec nedošlo. Nyní se Phoenix s jeho pomocí pokusí vůbec poprvé „poslouchat“ Mars. „Nejsme si jistí, jestli bude vůbec fungovat, ale chceme to zkusit,“ říká Peter Smith (University of Arizona), hlavní výzkumník celého projektu.ˇ