Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Zahraničie

CZ - Černý Potok
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané:
22.1.2018

Hornictví

Rudné žíly byly na lokalitě Kremsiger (Bremsiger Gebirge) mezi Černým Potokem a Přísečnicí nalezeny okolo roku 1340. Podle starších zmínek a zprávy z roku 1716 zde byly zaznamenány žíly se stříbronosným galenitem a žíly krevelové. V té době však již byly zcela vytěženy, neboť ani starší pokus o obnovení těžby Šebestiánem z Hasištejna z roku 1583 žádnou rudu nenalezl. Přímo v Černém Potoce byly těženy žíly podobného složení v dole Princ Bedřich. Zde však byl hlavní získávanou surovinou magnetit. Hlavním důlním dílem na Kremsigeru byla 700 m dlouhá dědičná štola Ferdinand, která ústila u potoka pod místem, kde ho kříží silnice do Vejprt. Odvodňovala velké množství šachet (ale ne všechny), jejichž hloubka se pohybovala od 4 do 40 m. Většina z dolů produkovala 300 až 1000 tun železné rudy ročně. Z roku 1665 máme záznam o čištění dědičné štoly a v letech 1709 až 1715 bylo ve dvaceti dolech vytěženo asi 3650 tun rudy. Úpadek zdejších dolů začal v polovině 19. století a v roce 1890 se už v žádném dole nepracovalo.

Druhou železnorudnou lokalitou u Černého potoka byl Auspanner tvořený skarnovou čočkou. Zdejší ruda byla méně kvalitní, protože obsahovala více pyritu a chalkopyritu. Auspannerské doly odvodňovala dědičná štola Jan dlouhá 400 m, která ústila nedaleko štoly Ferdinand na druhé straně potoka. Bylo na ní několik dolů: Jan, Červená šachta, Vojtěch a Čihadlo. Největším dolem byla Anna s roční těžbou 70 až 200 tun v letech 1825 až 1840. S dalším doly v oblasti sdílely stejný osud jako doly na Kremsigeru.

Na východ a západ (na tzv. Kreuzigeru) od vesnice se nacházela dvě skarnová tělesa s čočkami magnetitu. Na východní straně fungovala řada dolů, z nichž největší byl Andělský hrad (roční průměr těžby dosáhl až 500 tun rudy), ve kterém se polovině 19. století těžily i stříbrné rudy. Západní ložisko charakteristické větší přeměnou magnetitu na krevel těžily doly Svornost, Víra v boha a Bílý jelen.

Přestože byla většina rudy dodávána do Saska, Kovářské nebo do Kalku, i zde navazovalo na doly zpracování rudy v hamrech, o kterých jsou nejstarší zprávy z poloviny 14. století. V letech 1559 a 1564 až 1576 byla vydána povolení soukromým podnikatelům ke zpracování železné strusky z hald po bývalé železárně. Další hamry se nacházely mezi Černým Potokem a Kovářskou. Jejich odpadní strusky byly použity při stavbě silnice spojující obě vesnice.

Mineralogická lokalita

Černý Potok, podobně jako řada jiných krušnohorských obcí v této oblasti na Chomutovsku (např. Kovářská, Měděnec, Horní Halže, Petlery, Údolíčko, Mýtinka, Blahuňov atd.) je také zajímavou mineralogickou lokalitou. V lesích východně od obce, zpravidla na starých haldách a pinkách, lze nalézt ukázky různých minerálů – například fluorit, baryt, křišťál, ametyst i achát.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_Potok

Kostel sv. Antonína

https://cs.wikipedia.org