Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Eliášova dědičná štola
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 11.10.2016

Eliášova dědičná štola je bývalá odvodňovací štola u Úsilného. Sloužila k odvodňování dolů v Rudolfovském rudním revíru.

Štola byla navržena po zatopení hlavních rudolfovských dolů v roce 1570. S ražením štoly bylo započato na den svatého Eliáše 20. července 1574. Po šesti letech byly práce pro nedostatek finančních prostředků zastaveny, přestože byla štola z velké části hotova. Práce na štole se nepodařilo obnovit ani přes zájem Rožmberků a pánů z Hradce v roce 1584 a štola začala chátrat. V roce 1628 ražení štoly obnovili měšťané Českých Budějovic, ovšem práce byly tehdy prováděny neodborně a došlo k odchýlení od vytyčeného směru, štola se na několika místech zřítila. V roce 1725 byla štola vyčištěna a spojena se šachtou svatého Floriána, za níž byly v dalších letech kromě hlavního jihovýchodního směru raženy též dvě odbočky: Tříkrálovská odbočka na šachtu Boží vůle (v roce 1734), šachtu Třešně, šachtu Šalomoun (v roce 1763) a odbočka Panny Marie Vítězné k dolům u Libníče na šachtu Boží požehnání (v roce 1769). V průběhu 19. století a počátkem 20. století byla odbočka Panny Marie Vítězné prodlužována až do prostoru Hůr. V roce 1910 bylo ražení další chodbice ukončeno.

Roku 1932 byla štola upravena jako zdroj pitné vody pro českobudějovický vodovod. Většina vody pocházela právě z naposledy vyražené chodbice od Hůr směrem k Libníči. Od 3. května 1958 je rudný důl Dědičná štola sv. Eliáše kulturní nemovitou památkou. Po dokončení vodárenské nádrže Římov (1978) přestala být štola k zásobování vodou využívána.

Od roku 2009 je z původní přes 3 km dlouhé štoly přístupný 350 m dlouhý úsek mezi Úsilným a vodárenskou šachtou u silnice Hůry–Úsilné. Prodloužení této trasy je nemožné kvůli armádou provedenému zabetonování. Do štoly byl zbudován nový vstup, protože původní se nachází na soukromém pozemku. Prohlídková trasa štoly odtud pokračuje cca 5 m pod povrch, kde pak vede po kovových chodníčcích a nízké stropy návštěvníky často nutí se výrazně sklonit. Strop štoly místy zdobí krápníková brčka a sintrové polevy. Konec úseku se nachází cca 15 m pod povrchem, odkud se po schodech musí vystoupat rotundou vzhůru.

Viac: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eli%C3%A1%C5%A1ova_d%C4%9Bdi%C4%8Dn%C3%A1_%C5%A1tola