Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Horní Halže
zdroj: https://cs.wikipedia.org
pridané: 2.3.2016

Horní Halže (německy Oberhals) je malá vesnice, část obce Měděnec v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na západ od Měděnce. Prochází zde silnice II/223. V roce 2009 zde bylo evidováno 46 adres.

Horní Halže je také název katastrálního území o rozloze 3,44 km2.[2] V katastrálním území Horní Halže leží i Dolní Halže.

Název vesnice je odvozen z německého jména Hals, které v překladu znamená krk, hrdlo nebo šíje a vesnice ho dostávaly podle polohy na dlouhé, úzké vyvýšenině. V 15. století tvořily s Dolní Halží jedinou vesnici, ale v dalším století byly zmiňovány odděleně. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Gyessen, halzie (1431), ves halzie (1481), Halsß (1545), vsi horzeyssi a doleyssy, kteréž slovou hrdlo jinak hals (1577), horzeyssj halssy (1602), Oberhalß (1628), Uberhals (1654) nebo Ober Hals (1787). Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431.

Východně od vesnice se v dole tvořeném 550 m dlouhou štolou a dvěma šachtami těžil chalkopyrit. V 18. a 19. století byly měděné rudy zjištěny již jen na haldách. V širším okolí se těžil krevel. Existovaly zde stovky malých šachet a rýh, kde se ruda těžila povrchově. Tyto malé doly se označovaly Geschiebfeld a pracovalo se v nich jen během léta. Větší doly se nacházely v několika skupinách ve směru od východu na západ.

Lokalitu Tautenberg zkoumaly štoly Dům rakouský a Buqoiská průzkumná štola a v letech 1824 až 1835 zde fungoval nerentabilní důl Josef. Na lokalitě Graukopf se v období 1799 až 1805 v 30 m hlubokých šachtách Ondřej, Václav a František Xaverský vytěžilo 418 t nekvalitního magnetitu. Třetí skupinou byly malé šachty v tzv. Selském lese, které těžily mělké ložisko magnetitu. Severovýchodně od vesnice se nacházela lokalita Rote Sudelheide s dolem Rotsudelzeche tvořeném štolou a několika šachtami. Těžil se v něm na krevel přeměněný magnetit a hlinité manganové rudy. Důl fungoval v letech 1799 až 1845 a produkoval až 200 t ročně. Poslední skupinu tvoří pás dlouhý téměř dva kilometry, který se od předchozí lokality táhl směrem na západ. Většinou šlo o malé doly. Významnější byl jen zmíněný měděný důl, štola Kryštof dlouhá 195 m a štola Josef, ze kterých se mezi roky 1799–1805 těžilo okolo 60 tun krevele ročně.

Kromě dolování se v polovině 16. století ve vitriolové huti také zpracovával pyrit, chalkopyrit a pyrrhotin z měděneckých dolů. Vyráběla se v ní zelená skalice a na objednávku také modrá skalice. Roční produkce se pohybovala okolo 55 t. Geologie

V okolí Horní Halže byly rudní hematitové žíly dobývány již ve středověku. Stopy po dobývání mají podobu pinek a zavalených dobývek. Nacházejí se v lese na jižním kraji vesnice nebo na březích Malodolského potoka. V žilné výplni je možné nalézt hematit a různé odrůdy křemene (chalcedon, ametyst, citrín, morion, záhněda a acháty).[9]

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Hal%C5%BEe