Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Zahraničie

CZ - Staré Ransko
zdroj: http://cs.wikipedia.org
pridané:
8.4.2014

Pravděpodobně první písemná zmínka je v listině 25. 5. 1362, v níž Zdeněk z Ronova u Přibyslavi zakládá ve vsi Pravnově kostel všech svatých. K výživě duchovního určil výnosy z lánů v Pravnově a osadě Ronwald. Tyto dvě kolonizační osady se nacházely v pomezním pralese z Čech na Moravu zvané „stezka Libická“. Osada Ronwald se zřejmě nacházela v oblastech dnešního Ranska, Pravnov v místech Nového Ranska. Kostel v Pravnově sloužil jako farní. Po třicetileté válce byla fara přenesena do obce Krucemburk. Kostel se stal filiálním a po přestavbě v polovině 17. století, byl zasvěcen sv. Vavřinci. V 18. století vesnice Pravnov zanikla a kostel stával o samotě poblíž Ostrolovského rybníka. V květnu 1787 byl prodán ke zbourání a dnes není známo kde přesně stával, první domky dnešního Nového Ranska byly postaveny v letech 1832-1835.

První písemná zmínka o železářském hamru v Ransku je z r. 1393. Od r. 1470 jsou jako majitelé uvádění hamerníci Jakub a jeho bratranec Petr. Poté následuje až do poloviny 17. století řada dalších hamerníků, v této době pracují také hutě v blízkém Sobiňově a v Železných Horách s tehdy moderními pecemi tzv. dýmačkami. Je velmi možné že tehdy i na Ransku došlo k modernizaci tavících pecí. V r. 1623 kupuje Polenské panství rod Ditrichsteinů. Kníže Ferdinand přejímá železářský provoz do vlastní režie a nechává postavit v letech 1667-1677 vysokou pec dle štýrského vzoru. V r. 1623 činila výroba střeliva 1214 centů. Vzhledem k následkům větrné bouře z prosince 1740 nastal nedostatek paliva pro vysoké pece, Ranské hutě jsou uzavřeny kolem roku 1756. K obnovení hutnické a metalurgické činnosti na katastru Starého Ranska dochází počátkem 19. století. Roku 1811 se započalo s výstavbou vysoké pece. Vrchnost vykoupila domky Dolního Ranska, v místě skladu dnešního závodu. Na takto získaných pozemcích byly stavěny budovy železáren. Poddaným byly poskytnuty stavební pozemky s jednou mírou pole na nichž v letech 1815-1820 vzniklo první a druhé pořadí dnešní obce. Záznamy z roku 1386 zmiňují panský dvůr u Pobočského rybníka, původně roubená budova zvaná „Mayerhof“ byla roku 1623 přestavěna z tvrdého zdiva a roku 1811 složil dvůr pro potřeby železáren, po ukončení železáren se zde nacházela lesní zpráva Raneckého polesí a hospodářské objekty.

Pravděpodobně od 15. století se pod hrází rybníku Řeka nachází mlýn a později i pila, která je roku 1813 přestavěna pro účely hamrů a roku 1841 je zde usazen panský hajný mlýnská budova v 30 letech 20 století vyhořela a byla ztržena. V roce 1841 se nachází v Ransku 51 domů. Dva hostince, dva řezníci a čtyři hokynáři. Zmínka je i o pivovaru.

Dynamicky se rozvíjející železárny přinesly velkou stavební činnost. Roku 1811-1814 první vysoká pec, roku 1813 u Pobočného rybníka v Ransku kujnící výheň a nová kovárna, kolem roku 1820 dvojitá kujnící výheň a jeden cánhamr. Roku 1822 je postavena je postavena kuplovna, po roce 1836 soustružnické dílny tzv. Bohrwerk a druhá vysoká pec a roku 1847 třetí vysoká pec. Od roku 1823 pracují hutě v nedaleké Polničce, v roce 1838 jsou obě železárny sloučeny v jeden podnik úspěšně řízený baronem Leykamem z Vídně, v roce 1839 je v Polničce zprovozněna válcovna (byly zde válcovány kolejnice pro c.k. železnice). Touto dobou se jedná o druhý největší železářský podnik v Čechách a jednu z nejvýznamnějších železáren v Rakousko-Uherské monarchii. V době největšího rozkvětu v letech 1850-1855 pracovalo zde až 1500 zaměstnanců a ročně bylo přetaveno až 5000 tun železné rudy. Nové technologie výroby železa a použití kamenného uhlí a koksu pro vytápění pecí zapříčinily, že podnik v Polničce zaniká roku 1865-1876. Od roku 1875 je na Ransku v provozu pouze kuplovna, pro kterou se již surové železo nakupovalo.

V roce 1886 jsou železárny definitivně uzavřeny, a téměř všechny budovy postupně zbourány. V letech 1872-1873 otevírá pan Janáček malou dílnu v bývalém hostinci, který patřil jeho otci a začíná vyrábět zprvu kovové mlýnky, později kalolisy a cukrovarnické zařízení. Vlastní slévárnu má nejprve umístěnou v budově lihovaru v Krucemburku, od roku 1908 je již celý podnik v Ransku. V době druhé světové války probíhá v závodě zbrojní výroba pod německým dozorem. V roce 1947 je podnik zařazen pod n. p. První brněnská a královopolská strojírna Brno, od roku 1950 je začleněn do kovodělných závodů Chotěboř se zaměřením na potravinářský průmysl. Po privatizaci roku 1992 získává továrnu firma BEHO s.r.o. zabývající se strojírenskou výrobou. Od roku 1862 zakládá pan Dymák pasířskou a zámečnickou dílnu. V roce 1890 kupuje budovu bývalého Bohrwerku a staví zde dílnu, kde zakládá firmu na výrobu zem. strojů a stabilních spal. motorů. Firma zaniká roku 1927. V současnosti je Staré Ransko tvořeno přibližně 141 domy s asi dvěma sty obyvateli v 57 trvale obydlených domech.

Šachta Tereza

První zmínky o výskytu barevných kovů v Ranském masívu pocházejí z roku 1891, tato skutečnost byla potvrzena geologickým průzkumem prováděným od roku 1958. V roce 1960 byla báňským průzkumem zahloubena šachta Tereza na ložisku jezírka. Od roku 1966 těžbu převzali rudné doly Příbram, závod Kutná Hora. Nadmořská výška štoly je 643,3 metrů. Těžba byla prováděna ve dvou patrech, 1 patro v hloubce 143,5 metrů, 2 patro 180 metrů. Z obou pater byly raženy překopy k jednotlivým ložiskům dobývající metodou „otevřených komor“. Vytěžené rudy byly k dalšímu zpracování převáženy do Kutné Hory. Těžba byla ukončeny k 1.7. 1987, dostupné zařízení demontováno a jáma v hloubce 10 metrů zabetonována. Důl je nyní zatopen vodou

Geologický průzkum ložiska

Na tomto ložisku byly těženy sulfidické ZnCu rudy. Dále se zde vyskytují ZnCuCo sulfidické rudy. Užitkové minerály těchto rud jsou např. chalkopyrit, sfalerit. Doprovodné rudy jako pyrit a pyrhotin. Řídce se vyskytující molybdenit, galenit a magnetit. Obsah kovů (Zn 3.17%, Cu 0,7%) je nízký a těžba kovů je v dnešní době rentabilní. V jednotlivých dolech Ranského masívu byly těženy železné rudy jež tvoří limonit a hematit s obsahem kovů 18-30%. Těžba probíhala převážně povrchově ale i pomocí šachet do hloubek 50 metrů. Dnes jsou všechny šachty zavaleny.

Ranecká zvonice

Zvonice založená roku 1862. Zvon daroval ředitel železáren Ed. Kleinpetr. Do této doby bylo na Ransku zvoněno tzv. „hutním zvonem“ na budově železáren. V roce 2011 byla zvonice nově zrekonstruována. Byl vyměněn i zvon. A tak od 6. července 2011 zvonice v obci opět ohlašuje poledne.

Viac: http://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A9_Ransko


Mapa

http://cs.wikipedia.org