Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Kovářův mlýn
zdroj: http://cs.wikipedia.org
pridané: 27.10.2013

Kovářův mlýn je přírodní památka na západním okraji obce Košťálov v okrese Semily. Nachází se na levém břehu říčky Olešky a jedná se o starý břidlicový lom [1] v nadmořské výšce 350 m.n.m.[2]. Šířka samotného lomu je asi 20 metrů a výška odkrytých výchozů nepřesahuje 5 metrů[3]. Mimo samotný lom zahrnuje lokalita lesní pozemek, který zabírá většinu plochy, a vodní plochu, která dříve sloužila jako náhon k mlýnu, jež dodnes stojí v sousedství pozemku i s nově postavenými řadovými garážemi[4].

Důvodem ochrany je stratigrafické naleziště zkamenělin ze spodního permu, které je navíc v Podkrkonoší poměrně vzácné, výjimkou jsou zkamenělá dřeva na Novopacku[3].

Historie

Prvotní význam lokality byla těžba tzv.hořlavých lupků, které místní obyvatelé těžili až do počátku 20.století[1]. Hořlavý lupek neboli bituminózní břidlice je vrstevnatý jílovec, jehož hlavní složkou je kaolinit[5]. Geologické a paleontologické práce zde započaly již v polovině 19. století. Nejvýznamnější osobností, která v této lokalitě prováděla výzkum, byl profesor Antonín Frič (1883-1901) a své nálezy i z Kovářova mlýna publikoval v knize „Fauna der Gakohle“[3]. Z místních se do historie zapsal učitel z Lomnice nad Popelkou Jan Benda (1855-1919), který zkameněliny věnoval do řady muzeí[6].

Kovářův mlýn byl mezi přírodní památky zařazen 1.11.1990. O jeho významnosti svědčí i to, že v roce 1997 byl cílem exkurze světového herpetologického kongresu [7].

Dnes jsou zkameněliny z Kovářova mlýna vystaveny v Národním muzeum v Praze nebo v Muzeu Českého Ráje v Turnově [3].

Geologická charakteristika

Z geologického hlediska je oblast z usazených hornin spodního permu až k hranici svrchního karbonu a náleží k vrchlabskému souvrství[1]. Celá podkrkonošská pánev proniká svou větší částí na povrch a lze ji pozorovat v okolí Turnova a Jičína až k hronovsko-poříčské poruše, kde je oddělena od vnitrosudetské pánve. Vrchlabské souvrství má místy mocnost až 500 metrů a má transgresivní ráz. Obsahuje značné plochy šedých pískovců, prachovců, bituminózních jílovců a sladkovodních jílovců, známé jako fosiliferní obzory.

Nejvýznamnější z vrchlabského souvrství je rudnický obzor, ve kterém leží Kovářův mlýn. Jedná se o spodní část tohoto souvrství, jeho průměrná mocnost je 60 metrů a lze jej pozorovat až do vzdálenosti 30 km. Rudnický obzor odpovídá humidnějšími klimatickému výskytu (vlhko s množstvím srážek)[8]. Počátkem permu (přibližně 300 milionů let zpě) celou severní část podkrkonošské pánve pokrývalo anoxické jezero, které se v teplém a vlhkém klimatu značně rozšířilo. Při pozdějším snížení srážek a vlhkosti toto jezero zaniklo a bylo zaneseno hrubším materiálem z toků.[9]

Geologický význam Kovářova mlýna je klasifikován jako geologická a paleontologická lokalita národního významu. Pro sledování Rudnického obzoru lze navštívit i další místa v okolí, jako je koupaliště v Košťálově nebo řečiště Labe ve Vrchlabí, Hrabačov, Valteřice, Semily, Háje nad Jizerou a další místa[6].

Zkameněliny

V mělké vodě jezera, které se tu rozkládalo v období permu, zřejmě bujel život a zachoval se v podobě zkamenělin jak rostlin, tak živočichů. Tyto nálezy pomohly osvětlit geologické poměry a stratigrafické pozice podkrkonošské pánve[3].

Flóra

Ukázek tehdejší flóry se zachovalo jen málo, jde pravděpodobně o splavné úlomky[3]. Jedná ze především o druhy kapradin, přesliček a jehličnanů. Ze zástupců kapradin je to Odontopteris subcrenulata, déle Mixoneura sp., Callipteris conferta a Pecopteris sp. Z přesliček můžeme najít Annularia sphenophylloides a z jehličnanů Lebachia sp. a Ernestiodendron sp[6].

Fauna

Zkamenělin živočichů můžeme najít mnohem více oproti pozůstatkům rostlin. Malí bezobratlý živočichové jako je škeblovka rodu Pseudestheria tenella sloužili jako zdroj potravy pro paprskoploutvé ryby, které zde žily pravděpodobně v největším počtu. Z těchto ryb byly nalezeny zkameněliny druhu Paramblypterus rohani už v roce 1861 nebo dvojdyšná ryba Ctenodus tardus nalezena v roce 1889. Jeden exemplář Ctenodus tardus o délce 50 cm pochází právě z Kovářova mlýna. Z novějších nálezů je to Neslovicella elongata (2010). Další evidovanou skupinou jsou trnoploutví a druh Acanthodes gracilit (1848) nebo sladkovodní žraloci a druh Bohemiacanthus carinatus (1890). Zajímavé jsou nálezy fosilních výkalů, které mají na povrchu spirální vinutí, způsobeny spirální řasou ve střevech žraloků, a proto i tyto nálezy můžeme řadit k druhu Bohemiacanthus carinatus. V tehdejším jezeře žili i obojživelníci, nalezena byla juvenilní stádia Ptyonius bendai (1895) a Melanerpeton sp (1990). Krokodýlovitého obojživelníka reprezentuje Archegosaurus dyscriton (1838), který byl v Košťálově také nalezen[6].

Ochrana

Přírodní památku Kovářův mlýn udržuje Liberecký kraj, ochranná zóna je 50metrů[10] , lokalita není oplocená a je volně přístupná. Ohrožení Kovářova mlýna spočívá v náletových dřevinách, sběru geologického materiálu a v neposlední řadě i odpadcích, které se sem dostávají z míst řadových garáží[11].. Dlouhodobým cílem je udržení horninových výchozů lomu. Péče stanovená Libereckým krajem zahrnuje především odstraňování náletových dřevin, sběr odpadků a kosení ruderálních společenstev[12].

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kov%C3%A1%C5%99%C5%AFv_ml%C3%BDn

Kovářův mlýn. Foto: wikipedia