Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Břestecká skála
zdroj: http://cs.wikipedia.org
pridané: 26.12.2012

Břestecká skála je přírodní památka ležící cca 1,5 km severozápadně od obce Břestek, okres Uherské Hradiště, která byla vyhlášena roku 2002. Tento soubor pískovcových skal se spolu s územím reliktního výskytu borovice lesní a s původní karpatskou dubohabřinou rozkládá na relativně malé ploše o výměře 4,1 ha. Přírodní památka je situována v nadmořské výšce od 280 do 400 m. Nachází se v krajině chřibského pohoří, v těsné blízkosti turisticky zajímavých míst jako je hrad Buchlov nebo PP Barborka. Velmi oblíbeným výchozím či zakončovacím bodem je hospoda "Pod skalou", nyní v rekonstrukci (2011).

Geologicky se skalní masiv vytvářel v období Alpinského vrásnění, tvoří je pískovce a slepence s Lukovskými vrstvami. Fytocenologicky je lokalita zajímavá původními dubohabřinami a reliktními karpatskými borovými lesy. Bylinné patro je ochuzeno o charakteristické rostliny, nalézají se zde ovšem zajímavé byliny, zvláště ve vrcholových částech PP, např. česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum) či hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Lokalitu je potřeba geodeticky zaměřit a provést podrobný zoologický průzkum, ale z dosud zde byl zaznamenán výskyt typicky chřibských zvířat a nebo třeba žluvy hajní (Oriolus oriolus), nebo roháče obecného (Lucanus cervus).

Lokalita nemá vážné problémy biologické povahy, pouze se místy objevuje náletový trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Vážným problémem je ovšem turismus, který způsobuje vážnou devastaci porostu a velkou mírou přispívá k erozi. Jako managment bylo navrženo budování turistických tras a úprava lesního hospodářství (bezzásahová zóna). Skála je využívána horolezci, popsáno je 30 tras.

Obydlenost oblasti Chřibů byla již od dob paleolitu, odkud pochází nalezený pro něj typický pěstní klín, dalším důkazem může být neolitické sídliště. V té době zde probíhala veskrze lovecká či sběračská činnost. Dále zde jsou v okolí naleziště z doby Velké Moravy a další rozmach jistě nastal v polovině třináctého století, kdy byl založen hrad Buchlov. Chřibské lesy byly v té době užívány hlavně pro lov a těžbu dřeva. Tato činnost se odehrávala i v okolí Břestecké skály.

Geologie

Břestecká skála je zakončením většího skalnatého útvaru, který je znám pod jménem Komínky. Nadloží je tvořeno pískovci a slepenci; při podrobnějším členění se Břestecká skála skládá z hornin vzniklých při Alpinském vrásnění, tzv. flyšové pásmo leží na styku dvou tektonických celků, čímž došlo k zániku paleooceánu Tethys.[6] Ve flyšovém pásmu existují dvě základní jednotky a to Vnější (menilito–krosněnská) skupina příkrovů a Vnitřní magurská skupina příkrovů,[7] kam spadá tato lokalita. Ta vznikla ve svrchní křídě a opět se dělí na tři samostatné jednotky, přičemž Břestecká skála patří do Račanské jednotky. Tato jednotka je plošně nejrozsáhlejší a je charakteristická proměnlivými sedimenty. Skládá se z pruhů tzv. Soláňských vrstev.[5] Podrobnější informace viz Západní Karpaty.

Pískovcový hřeben na vrcholu se rozděluje na tři části pojmenované Plotna, Hlavní kámen a Východní věž a nachází se zde puklinová jeskyni, která vznikla zvětráváním. Skály jsou vymývány podzemní vodou. Vyvinula se zde typická kambizem.

Ohrožení a management

V podstatě jediným, ale zato významným ohrožením je sešlap v okolí skály, hlavně ze severní strany, kde vedou turistické značky, ne však stezka. Břestecká skála se nachází v těsné blízkosti hojně navštěvovaných a oblíbených výletních míst a tras, takže je to pro místní známá lokalita pro výhled ze skály na pohoří Chřiby, čímž se zde kříží zájmy turistů a sportovců se zájmy ochranářů. Vlivem absence stezky je v podstatě celý severní svah vydřený, se strhnutými drny a poškozenými semenáčky, byla tu zřízena i nelegální tábořiště a ohniště. Vytváří se zde i stružková vodní eroze. Pod vrcholem se také začíná šířit trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Nedoporučuje se také vytváření holosečí, jelikož z těchto míst hrozí nebezpečí pronikání ruderálních a pasečních rostlin. Naplánován je také přechod na bezzásahový režim.

Břestecká skála