Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Zahraničie

CZ - Pravčická brána
zdroj: www.pbrana.cz
pridané:
9.2.2009

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.

Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.

Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí.


Pravčická brána

Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl r.1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami.

Pravčická brána

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Symbol národního parku České Švýcarsko. Návštěvníci mohou obdivovat její krásu z okolních vyhlídek nebo posedět přímo pod tímto pískovcovým gigantem. Z důvodu ochrany brány před velkým množstvím návštěvníků byl přístup na ni uzavřen.

Výletní zámeček Sokolí hnízdo

Byl vystavěn roku 1881 v alpském stylu, v naší republice zcela neobvyklém. Rod Clary- Aldringenů jej užíval k ubytovávání svých významných hostů. Dodnes je zachována stylová restaurace s původním zdobením dřevěných stěn a stropu.

V prvním patře zámečku se nachází muzeum Národního parku České Švýcarsko. Prohlédnout je možné fotografie, floru, faunu, lidovou architekturu, veduty, geologický přehled, ukázky lidových řemesel. Jedná se o jediné muzeum tohoto Národního parku.

Informační centrum

Zde je možné získat pamětní turistické razítko do notýsku nebo vandrovního pasu. Podávají se turistické informace, zprostředkovává ubytování, prodávají turistické známky, mapy, pohledy a mnoho dalších suvenýrů.

Vyhlídky

Součástí areálu je několik vyhlídek – jedna při úpatí Pravčické brány, ostatní o pár desítek metrů výš na okolních skalách. Ze všech je krásný výhled na dominanty Českého a Saského Švýcarska, ale i do vzdálenějších končin naší země.

Historie

Pravčická brána stojí na svém místě odnepaměti. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří.

Počátky turistiky v okolí Hřenska

V počátcích turistického objevování krásy Pravčické brány stával u její paty malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Přístupová cesta od Hřenska zv. Pelagiensteig byla vydlážděna již koncem 70. let 19. stol. a tehdy došlo i k vybudování promenádní stezky směrem k Mezní Louce.

První turisté se rekrutovali z řad měšťanů a šlechtické společnosti. Přestože má cesta z Hřenska na Pravčickou bránu pouze několik málo kilometrů, bývalo zvykem najmout si k výletu mezky či skupinu nosičů.


Pravčická brána

Roku 1881 nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět u Pravčické brány výletní zámeček Sokolí hnízdo. Pozval si k tomu účelu dělníky z Itálie a to z prostého důvodu – byli nejlevnější pracovní silou. Celý zámeček byl postaven během jediného roku, což je při jeho rozsáhlosti a době, ve které byl stavěn, čas téměř rekordní. O několik let později bylo na skalních vyhlídkách v bezprostředním okolí vybudováno zábradlí. Za vstup do areálu se začal brzy po vystavění restaurace platit poplatek.

Pravčickou bránu navštívily od dob, kdy byla "objevena" pro turistiku, prokazatelně milióny lidí. Mezi mnoha známými osobnostmi se jejím půvabům obdivoval hned dvakrát – v letech 1831 a 1851 – slavný autor pohádek Hans Christian Andersen. Je bezesporu jasné, že také zde načerpal mnoho inspirace pro svou práci.

Vznik Labských pískovců

Z hlediska zeměpisného nelze hovořit o pohoří. Jde o erozivní krajinu, jejíž vznik sahá do druhohor do doby křídové (zhruba před sto miliony lety). V moři, jehož hlubiny tehdy pokrývaly toto území, se vytvořilo až několik set metrů mocné souvrství písčitých usazenin. Následným zpevněním vznikly pískovce. Když moře ustoupilo, bylo toto pískovcové souvrství rozlámáno soustavou zlomů, způsobených sopečnou činností, probíhající v sousedním Českém Středohoří. Došlo tím buď k rozlámání původně souvislé tabule na kry, nebo naopak ke zpevnění pískovce sopečnými výlevy.Po další milióny let byla tvářnost naší krajiny modelována nejrůznějšími erozivními silami. V kompaktní pískovcové desce vznikaly zprvu trhliny, které se pozvolna rozšiřovaly v spáry a strže. Vznikaly tak o samotě stojící věže a skály.

Původ názvu České Švýcarsko

Poněkud neobvyklý název této oblasti mají na svědomí dva Švýcaři, malíř Adrian Zinng a rytec Anton Graff, kteří od r. 1776 pracovali spolu s dalšími odborníky na rekonstrukci Drážďanské galerie. Ve volném čase podnikali výlety do okolí, především pak k sasko-české hranici. Oba tu našli zalíbení a dokonce se prý odmítli vrátit domů s odůvodněním, že své Švýcarsko našli tady. Jejich přirovnání padlo na živnou půdu, a tak se již v r. 1785 objevují první zmínky o Saském, později i o Českém Švýcarsku.

pbrana.cz