Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

Zahraničie

CZ - Hornické muzeum Příbram
zdroj: www.muzeum-pribram.cz
pridané:
7.12.2008

Hornické muzeum Příbram je situováno v areálu historické Ševčinské šachty, zaražené roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, a dále v původních báňských budovách dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Svými expozicemi vybudovanými v originálních hornických provozních a správních objektech přibližuje návštěvníkům bohatou montánní minulost příbramského regionu spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti.

Prohlídkový areál A "Ševčinský důl" začíná vstupním objektem bývalých sypů, s expozicí nazvanou "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku" a dále pokračuje stálou výstavou "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích". Návštěvník se zde může seznámit s hospodářsko - společenským a kulturním vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní hornicko - hutnickou pracovní činností na jedné straně a tradičními řemesly (voskařstvím, řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím, atd.) i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží a podobně) na straně druhé. Vzpomínané tradiční ekonomické aktivity přímo souvisely s existencí nedalekého chrámu na Svaté Hoře. Tento architektonický klenot českého baroka patří mezi přední poutní místa v Evropě a je zasvěcen mariánskému kultu, což dokazuje i řada exponátů ve vstupní expozici muzea.

V budově tzv. hornické cáchovny z roku 1880 je umístěna expozice "Z dějin příbramského hornictví", zachycující zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do ukončení těžebních prací koncem 20. století. Dokumentuje takřka tisíciletou exploataci historického stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní činnosti, bronzové předměty z doby keltské civilizace, dále nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami z roku 1216 a první písemný dokument o zdejší huti a dolech z roku 1311. To vše je doplněno ukázkami středověkých i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod. Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později báňské akademii a Vysoké škole báňské.

Pozoruhodné jsou též materiály k největší důlní katastrofě do té doby ve světě v roce 1892 na šachtě Marii. Stranou nezůstala ani fakta týkající se existence Rudných dolů Příbram a Uranových dolů Příbram. Návštěvníci zde vidí exponáty z oblasti dobývací, měřičské a záchranářské techniky i vzorky stříbrné, olověné a také uranové rudy. Muzeum v této expozici připomíná rovněž neslavnou část historie uranového hornictví, spojenou s protiprávním nasazením politických vězňů v uranových dolech po únorovém převratu v roce 1948.   

Na tuto expozici tematicky navazují tři další stálé výstavy s názvem "Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku", "Vrtací technika příbramských dolů" a "Panorama březohorského rudního revíru instalované v atraktivním autentickém prostředí Ševčinské šachty, kde návštěvník uvidí i ústí jámy s těžní klecí. Vlastní šachetní věž z roku 1879, postavená ve stylu průmyslové architektury 19. století (Malakov), byla díky své historické a architektonické hodnotě navržena do seznamu technických památek UNESCO. Návštěvníkovi tohoto objektu se rovněž nabízí jedinečný výhled do okolí z ochozu Ševčinské věže ve výšce 37 metrů.

Ve strojovně Ševčinského dolu je umístěn vzácný důlní kompresor tuzemské výroby z roku 1928, používaný v březohorském rudním revíru, a expozice s názvem "Světový význam březohorského revíru v 19. století" přibližující mimo jiné i skutečnost, že se zde koncem 19. století vytěžilo 97,7 % stříbra a olova v rámci Rakouska - Uherska!

Novým cenným exponátem umístěným ve strojovně Ševčinského dolu je hasičská stříkačka Báňského ředitelství Příbram z roku 1885, vyrobená firmou F. Smekal, Praha - Smíchov. Hornickému muzeu Příbram ji věnovali v roce 2006 Zdeněk Tůma a Václav Máša z Dobříše.        

V někdejším správním objektu Ševčinské šachty z roku 1885 připravilo muzeum tematicky členěné expoziční celky s hodnotnými mineralogicko - geologickými vzorky z březohorského stříbrorudného revíru, uranového ložiska i z podbrdské železářské oblasti, kterým dominuje kolekce stříbrných minerálů. Jsou doplněny ukázkami starých hornických pracovních nástrojů, lojových a olejových kahanů, parádních hornických holí zvaných švancary, a podomácku vyráběnými modely šachet - tzv. štufnverků. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout také dlouhodobou tematicky zaměřenou výstavu o paleontologii Příbramska.    

Nevšední expoziční projekt vznikl na odvalu Ševčinské šachty. Na více než 180 m kolejí byla instalována důlní technika používaná v Rudných a Uranových dolech Příbram ve 2. polovině 20. století. Jsou zde k vidění také repliky historického báňského žentouru, rumpálu a zvoničky. Vybudování skanzenu důlní techniky by nebylo možné bez pomoci bývalého s. p. Rudné doly Příbram, dnes s. p. DIAMO. 

Z nádvoří Ševčinského dolu nově vyjíždí hornický vláček po trase dlouhé 230 m směrem k dolu Vojtěch. Tato ojedinělá technická zajímavost a atrakce pro děti i dospělé je částečnou rekonstrukcí historické dráhy, která zde existovala v roce 1884 a sloužila k přepravě stříbrné a olověné rudy z areálu Ševčinského dolu na vojtěšskou úpravnu. Po více než sedmdesáti letech jde o první nově vybudovanou úzkokolejku, která přepravuje osoby po veřejné komunikaci. J ízda vláčkem, kromě neobvyklého zážitku ze samotného způsobu přepravy, kdy se cestující přenesou do období před více než sto lety, umožňuje také netradiční výhledy na krásné panorama Brd.

V rámci Prohlídkového areálu A mohou návštěvníci zavítat do původní hornické chalupy ze 17. století, kde vznikla expozice přibližující život havířské rodiny na přelomu 19. a 20. století a dále výstava lidového hračkářství a loutkářství, malovaného nábytku a historických pracovních nástrojů. Hornický domek se nachází zhruba 300 m od Ševčinského dolu v Havířské ulici čp. 105.

Další možností v rámci Prohlídkového areálu A je návštěva podzemí dolu Drkolnov (původně August) zaraženého roku 1836. Technickou památkou mezinárodního významu je obrovské vodní kolo průměru 12,4 metru, které bylo nedílnou součástí komplexu vodohospodářských děl (vodní nádrže, struhy, odvodňovací, přívodní a odpadní štoly, komory vodních kol, vlastní vodní kola). Drkolnovské vodní kolo bylo zprovozněno kolem roku 1850 a čerpalo z podzemí vodu na základě důmyslné vodní trakce (před zřízením parního pohonu) až do roku 1899. V devadesátých letech 19. století bylo původní dřevěné kolo vyměněno za železné. Poté, až do roku 1961, bylo využíváno k čerpání pitné vody pro město Příbram. V letech 2000 až 2003 došlo k zajištění, rekonstrukci a konzervaci vodního kola, zároveň byly uzpůsobeny turistickým účelům i zdejší podzemní prostory. Součástí prohlídky je také unikátní atrakce pro děti i dospělé - jízda tzv. úpadnicí dlouhou 51 m do podzemí dolu jako po skluzavce.

Prohlídky dolu Drkolnov začínají u hlavního vstupního objektu v areálu Ševčinského dolu (budova č. 1). Důl Drkolnov je odtud vzdálen zhruba 1,5 km, je proto třeba počítat s přesunem, pěšky či vlastními vozidly po trase označené na této mape.

Na závěr návštěvy prohlídkového areálu lze využít možnosti sběru mineralogicko - geologických vzorků na odvalu Ševčinské šachty, které pocházejí z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.

Prohlídkový areál B "Důl Anna" v areálu dolu Anna, zaraženém v roce 1789, začíná cáchovnou dolu Anna s expozicí o hutnictví a úpravárenství. Uvidíte zde též komín komory vodního kola. 

Z cáchovny nebo přímo z nádvoří je možné vstoupit do podzemí a projet se důlním vláčkem 260 m dlouhou Prokopskou štolou, která směřuje k ústí jámy Prokop z roku 1832, nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m) a patřící k jedné z nejhlubších šachet ve střední Evropě. Součástí podzemí štoly je také ukázka historického důlního díla.        

Prohlídka pokračuje ve strojovně dolu Anna s technickou památkou, jedním z nejvzácnějších exponátů Hornického muzea na Březových Horách, parním těžním strojem Breitfeld & Daněk z roku 1914.   

Další část prohlídky začíná v nejnižším podlaží cáchovny dolu Anna, odkud se sfárá speciálním výtahovým zařízením do podzemí. Historické důlní dílo, tzv. Wasserlauf - vodní patro, vznikalo postupně od 16. do 18. století jako součást vodního systému určeného k pohonu důlních a úpravenských zařízení. Podzemní chodba v délce 750 m spojuje důl Anna s dolem Vojtěch. Trasa je zčásti vedena po kovových roštech umístěných nad podlahou chodby, po níž protéká voda. Během prohlídky lze spatřit unikátní komory vodních kol, historické dobývky a rudní komíny. Prohlídka je fyzicky náročnější (na výstupu z podzemí je 156 schodů).   

Za zpřístupnění historického podzemí vděčí Hornické muzeum Příbram vstřícnému jednání Obvodního báňského úřadu Příbram a příkladné spolupráci se státním podnikem DIAMO, který velkorysým a vysoce profesionálním způsobem řeší zajištění starých důlních děl a jejich uchování pro příští generace, neboť se v nejednom případě jedná o evropské i světové unikáty.

Prohlídkový areál C "Důl Vojtěch" je situován do objektu dolu Vojtěch, zaraženého roku 1779. V šachetní budově, technické památce architektury typu Malakov z roku 1870, postavené na místě historické jámy, je umístěna stálá výstava věnovaná světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky v březohorské jámě Vojtěch roku 1875. V horních patrech může návštěvník zhlédnout galerii výtvarných děl s hornickou tematikou od akademického malíře Karla Hojdena a akademického sochaře Václava Šáry a pokochat se panoramatickou vyhlídkou z věže dolu.        

Ve výstavním sále cáchovny dolu Vojtěch jsou k vidění pravidelně obměňované tematické výstavy.

Zájem návštěvníků jistě upoutá také prohlídka historického podzemí šachetní budovy. V nedaleké strojovně se nachází další unikátní parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1889.     

Dalším lákadlem na dole Vojtěch je obnovená hornická kovárna z přelomu 18. a 19. století. Zařízení kovárny sestává z původního plechového dymníku, výhně, měchu na vhánění vzduchu (z poloviny 19. století), kovadliny, kovářských svěráků, kovářského bucharu vyrobeného firmou Rudolf Schmidt & Co. Vídeň, typ AJAX I. (nejmenší model) z konce 19. století. Pohon tohoto bucharu zajišťuje elektrický motor s vertikální řemenicí, výrobek firmy Wichterle & Kovářík, a. s. Prostějov, výr. č. 6760, typ BK I 5 o výkonu 1,47 kW (1,5 HP), při obrátkách 1410 / min., stator 380 V - 2,5 A nebo 220 V - 4,3 A (1. třetina 20. století). Součástí vybavení je také soustruh na kov zn. Volman z počátku 20. století.

Ukázky kovářské práce pouze po předchozí dohodě na objednávku pro skupiny nejméně 20 osob.            

Na závěr prohlídky této trasy mají návštěvníci možnost projít 330 m podzemím, historickou Vodní štolou Anna z 18. století, a dostat se až na důl Anna.

Návštěvníci Hornického skanzenu na Březových Horách mají možnost zakoupit si v pokladně publikace s hornickou a regionální tematikou, hodnotné upomínkové předměty, minerály, šperky z drahých a ozdobných kamenů, pohlednice i další suvenýry. V prodeji je také turistická známka No. 494 Město Příbram

Hornické muzeum Příbram
Náměstí Hynka Kličky 293
261 01 Příbram - Březové Hory
tel.: +420 318 626 307
fax: +420 318 622 566
e-mail: info@muzeum-pribram.cz

muzeum-pribram.cz