Minerály a horniny Slovenska      :: prepni na celú stránku

CZ - Ostravsko-karvinské doly
zdroj: www.cs.wikipedia.org
pridané: 30.9.2008

Ostravsko-karvinské doly (OKD) jsou těžební firmou se sídlem v Ostravě. V současnosti již tato společnost neužívá uvedené dlouhé pojmenování, neboť název podle obchodního rejstříku je pouze OKD, a.s. Hlavní činností této společnosti je těžba černého uhlí, ale zabývá se i dalšími činnostmi, které zpravidla vykonávají dceřiné společnosti.

Vznik OKD

Po skončení 2. světové války bylo dekretem, který prezident Edvard Beneš podepsal 24. října 1945[1], znárodněno šest těžařských společností vlastnících doly v Ostravsko-karvinském revíru:

Báňská a hutní společnost v Praze - 8 dolů

Vítkovické kamenouhelné doly v Ostravě - 7 dolů

Severní dráha Ferdinandova v Praze - 4 doly

Ostravské kamenouhelné doly a koksovna Jana Wilczka ve Slezské Ostravě - 3 doly

Kamenouhelné doly Orlová-Lazy v Doubravě - 3 doly

Larisch-Mönnichovy kamenouhelné závody a koksovna v Karviné - 5 dolů

Na základě vyhlášky ministra průmyslu z 7. března 1946 byly všechny tyto doly - včetně již dříve státních dolů Evžen a Václav - začleněny do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava. Spolu s uhelnými doly se v tomto podniku ocitly i koksovny, elektrárny, stavební podniky, statky a lesy.

K 1. lednu 1950 pak byl název podniku změněn na Ostravsko-karvinské doly, národní podnik.

Organizační změny v letech 1951 až 1977

Národní podnik Ostravsko-karvinské doly byl k 31. 12. 1951 zrušen a nahrazen Kombinátem ostravsko-karvinských dolů. K témuž datu pak byly v rámci Kombinátu zřízena čtyři obvodní ředitelství (od 1. 1. 1956 se nazývaly trusty), do kterých byly začleněny jednotlivé doly:

OKD - obvodní ředitelství Ostrava-sever, n. p., pro doly Urx, Lidice, Generál Svoboda, Stachanov, Stalin, Petr Bezruč, Petr Cingr, Michálka a Trojice

OKD - obvodní ředitelství Ostrava-jih, n. p., pro doly Jan Šverma, Odra, Hlubina, Generál Jeremenko, Zárubek a Jan Maria

OKD - obvodní ředitelství Karviná, n. p., pro doly Mír, 1. máj, Doubrava, Čs. armáda, Prezident Gottwald

OKD - obvodní ředitelství Orlová, n. p., pro doly Ludvík, Pokrok, Hedvika, Evžen, Václav, Žofie, Antonín Zápotocký a Dukla

Páté obvodní ředitelství pak spravovaly koksovny. Ostatní činnosti řídil přímo Kombinát OKD a teprve později byly vyčleněny do národních podniků v rámci Kombinátu OKD. V roce 1957 byly stavební podniky z jednotlivých trustů vyčleněny a byl z nich vytvořen národní podnik OKD Báňské stavby. Podobně byly vytvořeny národní podniky OKD - Správa sídlišť.

Ovšem k 1. dubnu 1958 byl Kombinát OKD zrušen a nahrazen Sdružením OKD, ke kterému byly přičleněny pouze aktivity zabezpečující potřeby revíru. Další reorganizace proběhla k 1. 7. 1965, kdy vznikla státní hospodářská organizace Ostravsko-karvinské doly, oborové ředitelství Ostrava.

Toto ředitelství opět vydrželo jen několik let, neboť k 1. 1. 1977 ji nahradila organizace Ostravsko-karvinské doly, koncern, se sídlem v Ostravě. Tento koncern se členil do 24 koncernových podniků a 9 koncernových účelových organizací. Tato organizační struktura pak vydržela až do konce 80. let.

Vývoj OKD v 90. letech

Již 1. listopadu 1990 byl z OKD vyčleněn Důl ČSM ve Stonavě, který se 24. února 1993 stal společně s dolem Kladno v Libušíně a dolem Tuchlovice součástí nově utvořené společnosti Českomoravské doly, která byla privatizována.

K 31. 12. 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen a jako právním nástupcem se k 21. 1. 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD), jejímž jediným akcionářem byl stát. V následujících letech probíhala v rámci firmy restrukturalizace, kdy byly důlní i povrchové činnosti sloučeny do větších organizačních celků: vnitřních organizačních jednotek (VOJ) a dceřiných společností.

Současně probíhal rychlý útlum těžby, především v ostravské a petřvaldské části revíru. S tím souviselo také významné snižování počtu zaměstnanců OKD. V období let 1990 - 2001 skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru, na území o velikosti 180 km2.

V průběhu 90. let také proběhla částečná privatizace OKD, především prostřednictvím kupónové privatizace, část akcií OKD získaly také obce.

Díky odkupu akcií, které nebyly ve vlastnictví státu, se v roce 1998 stal majoritním akcionářem OKD firma KARBON INVEST, a.s., která byla také vlastníkem Českomoravských dolů.

OKD v novém tisíciletí

Na podzim roku 2004 odkoupil KARBON INVEST zbývající státní podíl v OKD, takže poté vlastnil 95,89% akcií firmy. Krátce nato se vlastníkem Karbon Investu - a přeneseně tedy i OKD - stala firma Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG INDUSTRIES, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala.

Po této majetkoprávní změně byly do OKD začleněny Českomoravské doly (v té době už s jediným činným dolem - ČSM) a od počátku roku 2006 probíhá restrukturalizace společnosti.

K 31. květnu 2006 tak firma OKD, a.s. formálně zanikla a její jmění přešlo na několik nástupnických společností (OKD, Mining, a.s., RPG Trading, s.r.o., RPG Transport, s.r.o., RPG Gas, s.r.o., RPG RE Residential, s.r.o., RPG RE Commercial, s.r.o., RPG RE Land, s.r.o.). K témuž datu ovšem z firmy OKD, Mining, a.s. vznikla opět firma z názvem OKD, a.s.

V rámci restrukturalizace byla ze skupiny OKD prodána mj. stavební firma VOKD (v září 2006 ji zakoupila firma Geofin).

Činné doly

V organizační struktuře OKD je v současnosti (2007) začleněno těchto pět dolů:

Důl ČSM - zahrnuje těžební závody ČSM sever a ČSM jih a úpravnu ČSM sever; důlní pole se nacházejí na katastrech obcí Stonava, Karviná, Albrechtice a Chotěbuz

Důl ČSA - zahrnuje doly Jan Karel a Doubrava (v útlumu) a úpravnu Jan Karel

Důl Darkov - zahrnuje dva důlní závody (závod č. 2 "Darkov" a závod č. 3 "Důl 9. květen") a úpravnu Darkov; důlní pole zasahuje do katastru obcí Stonava, Karviná, Horní Suchá a Albrechtice

Důl Lazy - kromě mateřského dolu Lazy zahrnoval také důl Dukla, který od roku 2006 spadá pod důl Paskov; důlní pole se nachází na katastrech obcí Orlová a Karviná

Důl Paskov - zahrnuje důlní závody Staříč, Chlebovice a Sviadnov (povrchová činnost ve Sviadnově ovšem byla utlumena) a úpravnu Paskov, od roku 2006 je pod Paskov začleněn také důl Dukla, který by měl ukončit těžbu uhlí do konce roku 2006.

cs.wikipedia.org