...
Minerály
a horniny Slovenska ::
prepni na celú stánku
Minerály |
Aragonit - CaCO3
trieda |
uhličitany |
kryštálová sústava |
kosoštvorcová |
tvrdosť |
3,5 - 4 |
hustota |
2,94 |
štiepateľnosť |
zreteľná |
lom |
pololastúrovitý |
Aragonit - Dolné
Breziny, Štiavnické vrchy
Foto
https://www.mindat.org/photo-249757.html
Aragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3.[1] Typická barva je bílá, šedá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická (kosočtverečná) - 2/m 2/m 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 5/B.04-10, skupina aragonitu, bezvodé uhličitany.
Vznik
Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.
Podmínky vzniku aragonitu:
pomalé prosakování a vzlínání vody
pomalý rovnovážný únik CO2 z roztoku
přítomnost okrů po zvětrávání ankeritu (regulátor vlhkosti vzduchu)
přítomnost kationtů stroncia (Sr), manganu (Mn) a železa (Fe)
Morfologie
Tvoří krátce či dlouze prismatické krystaly, sloupcovité či vláknité krystaly, tvoří stébelnaté, pizolitické (hrachovec) či vřídlovcovité (vřídlovec) agregáty. Jsou známy dvojčaté srůsty dle [110], ojediněle je znám srůst tří krystalů, čímž vzniká pseudohexagonální vzhled.
Vlastnosti
Aragonit krystaluje v rombické soustavě - ortorombická dipyramida 2/m 2/m 2/m, grupa P mcn. Rozměry buňky: a=4,959, b=7,968, c=5,741, Z=4, 2V=18-19°. Při teplotě nad 400 °C přechází v kalcit.
Fyzikální vlastnosti
Tvrdost 3,5-4 (Mo), hustota 2,94 g/cm3. Štěpnost je zřetelná podle {010}. Není radioaktivní, má lasturnatý lom. Diamagnetický.
Optické vlastnosti
Barvy je bílé, šedé, žlutobílé, nazelenalý, načervenalý, žlutobílý, modravý, fialový, též bezbarvý. Je průhledný až průsvitný, pleochroismus není znám, je termoluminiscenční. Vryp bílý či bezbarvý. Lesk skelný na plochách krystalů, smolný na lomových plochách.
Odrůdy
Mossottit s příměsí Sr, nicholsonit se zinkem, tarnowicit s olovem, vřídlovec, hrachovec, železný květ, onyxový mramor či zeiringit
Příbuzné minerály
Ze skupiny aragonitu - stronciantit, witherit, cerusit, alstonit, barytokalcit, olekminskit, paralstonit
Parageneze
V gosanech s kalcitem, cerusitem, limonitem, malachitem, na autohydratačních žilách s dolomitem, kalcitem, hydromagnezitem, artinitem, brucitem, na hydrotermálních žilách s galenitem, fluoritem, wulfenitem
Využití
Aragonit nemá praktické využití, je ale ceněným sběratelským minerálem. Odrůda onyxový mramor bývá používána jako ozdobný minerál či je broušena jako kabošon. Onyx může být použit jako dekorace, nejčastěji v podobě obrazu či onyxové stěny (viz Vila Tugendhat). V dnešní době bývají pláty podsvíceny, aby plně vynikla kresba kamene.
Naleziště
ČR
Příbram
Hořenec u Bíliny
Hřídelec u Nové Paky
Valeč
Všechlapy
Hranice - Zbrašovské aragonitové jeskyně
Výskyty na Slovensku
Banská Štiavnica, Hodruša-Hámre, Konrádovce, Ochtiná (Ochtinská aragonitová jaskyňa), Podrečany, Rudňany, Smolník, Spišská Nová Ves, Špania Dolina, Vechec.
Zdroj
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aragonit
https://sk.wikipedia.org/wiki/Aragonit
https://www.mindat.org/min-307.html
PELLANT, Chris; PELLANT, Helen. Horniny a minerály.: Osvěta, 1994. 256 s. ISBN 80-217-0582-5